Arktida se stává novým bojištěm mocenské soutěže a výsledky nejsou zcela černobílé. Rusko jako jediná země na světě provozuje jaderné ledoborce a jeho flotila těchto plavidel nemá obdoby. Tam, kde ale začíná ztrácet krok, jsou vojenské hlídkové ledoborce střední třídy. Program Projekt 23550 je zpožděn přibližně o pět let, ve službě je zatím jediná loď a rozestavěná Purga skončila v březnu 2026 jako cíl ukrajinského dronového útoku tisíc kilometrů od fronty.
Právě do tohoto segmentu míří trilaterální program ICE Pact sdružující USA, Kanadu a Finsko s plánovanými jedenácti novými plavidly a téměř devíti miliardami dolarů v zádech.
Projekt 23550 aneb ambice se střetávají s realitou
Projekt 23550 je třída ozbrojených ledoborců kombinujících funkce remorkéru, hlídkové lodi a ledoborce, schopných pronikání ledem o tloušťce až 1,7 metru. Rusko plánuje celkem čtyři plavidla, z toho dvě pro námořnictvo pod označením třída Ivan Papanin a dvě pro pobřežní stráž FSB pod označením třída Jermak. Plavidla mají plánovaný výtlak 8 500 tun, délku 114 metrů a ponor 6 metrů. Na papíře jde o všestranné arktické platformy, v praxi je program poznamenán průtahy ruského námořního průmyslu.
Původní plán počítal s dodáním obou námořních lodí do konce roku 2020. Problémy s financováním oznámené v roce 2018 termín posunuly na 2023–2024. Reálné předání první lodi pojmenované Ivan Papanin proběhlo až 5. září 2025. Nikolaj Zubov byl spuštěn na vodu v prosinci 2024, jeho předání se předpokládá kolem roku 2027. Program FSB je na tom ještě hůře, výstavba ve Vyborgských loděnicích naráží na kombinaci technických a průmyslových překážek prohloubených západními sankcemi.
Bez raket to není ono
Hlavní zbraňový systém tvoří 76mm kanón AK-176MA, přenosné systémy vzdušné obrany MANPADS, hangár pro vrtulník Ka-27 schopný pojmout také bezpilotní prostředky, dva rychlé útočné čluny typu Raptor a jeden vznášedlový člun Projekt 23321. Verze pro FSB dostávají navíc dva kanónové systémy AK-306M ráže 30 mm pro blízkou obranu a těžké kulomety.
Mediální pozornost ale upoutala primárně možnost osazení kontejnerizovanými raketovými systémy Kalibr-NK, tedy křižujícími střelami s doletem přes 1 500 km. Projekt 23550 má prostor pro až osm střel Kalibr v kontejnerizovaném systému Club-K, přičemž plavidlo ale nedisponuje žádnou dedikovanou protiletadlovou obranou. Na tento problém upozorňují již déle ruské vojenské weby.
Při příjezdu Ivana Papanina do Severomorsku nebyly ale žádné raketové kontejnery na palubě a žádné zprávy o jejich operačním nasazení se dosud neobjevily. Bez raket vypadají lodě Projektu 23550 velmi podobně jako jejich norské a kanadské protějšky třídy Harry DeWolf s výzbrojí pro potřeby hlídkového plavidla, nikoli bojové lodě.
ICE Pact: Sami to nezvládnou, proto se spojili
Na druhé straně arktické rovnice stojí program, jehož rozsah Rusko přiměřenou odpovědí zatím nedokáže vyvážit, tedy alespoň v segmentu vojenských hlídkových ledoborců. ICE Pact jako trilaterální dohoda USA, Kanady a Finska byl podepsán v červenci 2024 s cílem urychlit výrobu ledoborců v reakci na rozšiřující se ruskou a čínskou přítomnost v Arktidě.
Program Arctic Security Cutter (ASC) počítá s pořízením až jedenácti středních ledoborců ve dvou paralelních designech. V lednu 2026 kanadská loděnice Seaspan potvrdila, že americká pobřežní stráž přijala jako základ design Multi-Purpose Icebreaker (MPI) třídy Polar Class 4 se sdíleným dodavatelským řetězcem mezi Kanadou, Finskem a USA. Plavidlo MPI je schopno pronikat ledem o tloušťce přes jeden metr, urazit 12 000 námořních mil a operovat nepřetržitě více než 60 dní. Paralelně Davie/Helsinki Shipyard nabízí design MPPS-100, vycházející z osvědčeného finského trupu čtvrté generace s výzbrojí zahrnující 25mm kanón Mk 38 a kontejnerizované moduly pro ISR, protilodní boj a minové operace.
Bollinger Shipyards podepsaly v prosinci 2025 smlouvu na výstavbu čtyř plavidel ASC, přičemž první tři lodě budou paralelně stavěny v loděnici Rauma ve Finsku a v Bollingerových závodech v Louisianě s plánovaným dodáním od roku 2029. Financování pochází z Trumpových rozpočtových opatření, která vyčlenila téměř 9 miliard dolarů určených výhradně na ledoborce. Kanadský program zahrnuje až 16 plavidel stavěných loděnicí Seaspan s odhadovaným rozpočtem 14,2 miliardy kanadských dolarů.
Zatímco Rusko má k dnešnímu dni ve službě jediné plavidlo Projektu 23550, Kanada a Norsko dohromady provozují sedm rovnocenných plavidel a americká pobřežní stráž pracuje na pořízení jedenácti ledoborců ASC, přičemž čtyři z nich se očekávají do tří let.
Purga v plamenech: Vyborg 25. března 2026
V noci z 24. na 25. března 2026 zasáhly ukrajinské drony rozestavěnou Purgu ve Vyborgských loděnicích. Na fotografiích zveřejněných po útoku je patrné, jak se arktická hlídková loď výrazně naklonila na levý bok a trupem se opřela o sousední oceánografický výzkumný koráb Viceguvernér Buriličev. Rozsah škod Rusko oficiálně nepotvrdilo. Purga byla spuštěna na vodu v říjnu 2022 a je určena pro pobřežní stráž FSB, její předání bylo původně plánováno na rok 2024 a již před útokem bylo opožděno.
Útok přišel více než tisíc kilometrů od aktivní fronty v průmyslovém srdci ruského lodního stavitelství. Ruská protivzdušná obrana v Leningradské oblasti téže noci sestřelila 56 bezpilotních prostředků, přesto útok dosáhl cíle. FSB zahájila intenzivní vyšetřování.
Bezprostřední důsledek je ale zřejmý již nyní. Program, který byl i před útokem roky v prodlení, přišel o rozestavěné plavidlo, které se nachází v blíže neznámém, ale zřejmě závažném stavu. Strategický signál je ještě výmluvnější. Útok na ruskou Purgu je připomínkou, že využití dronů Ukrajinou otevírá novou éru námořního válčení, a platí zde totéž, co při boji nad pláněmi Ukrajiny, tedy asymetrie nákladů. Relativně levné drony dokáží poškodit, zpozdit nebo neutralizovat platformy v hodnotě stovek milionů dolarů, navíc klidně tisíc kilometrů od fronty.
Kdo vede arktický závod?
Odpověď závisí na tom, co měříme. V celkovém počtu ledoborců, a to zejména v oblasti těch jaderných Rusko zcela dominuje, přičemž během příštích 20 let se na tom nic nezmění.
Jiná je ale situace v segmentu vojenských hlídkových ledoborců střední třídy. Právě zde Projekt 23550 zaostává. Pět let zpoždění, jediná operační loď, rozestavěný trup poškozený dronem a výzbroj, jejíž nejambicióznější složka nebyla dosud nasazena. Západ naproti tomu kombinuje finské konstrukční know-how, kanadskou výrobní kapacitu a americké financování do programu, který má za tři roky dodat první lodě. Společný design a překrývající se dodavatelské řetězce programu ICE Pact zajišťují interoperabilitu, zjednodušují údržbu a snižují náklady životního cyklu, což jsou výhody, které ruský roztříštěný průmysl v podmínkách sankcí postrádá.
Zdroj: Sixty Degrees North, Helsinki Shipyard, Militarnyj, Homeland Security
Autor/Licence fotografie: MPPS-100, Helsinki Shipyard